Běžné příznaky stresu, úzkosti a reakce na trauma ve škole.
Stres může pramenit i z vnějších faktorů, jako jsou nepříznivé zážitky z dětství (ACE), například trauma, zdravotní problémy, ztráta, násilí nebo zneužívání. Chudoba, diskriminace a špatné zacházení jsou klíčovými faktory, které přispívají k toxickému stresu. Pedagogové by si měli být vedle stresu souvisejícího se školou vědomi i těchto příznaků, aby mohli nabídnout vhodnou podporu.
„Stresoměr“ pomáhá dětem lépe rozpoznat a popsat úroveň stresu, podporuje sebeuvědomění a zvládání emocí. Vyučujícím umožňuje rozpoznat, kdy je dítě ve stresu, a podle toho přizpůsobit svou podporu, čímž mohou předejít kolapsu nebo jiným problémům. Tento nástroj zlepšuje komunikaci mezi dětmi a učiteli a umožňuje cílenější pomoc.
Stresoměr v tabulce opavit u Trauma- disociace
Reakce dítěte na stres ve škole:
1. Uvolnění – skoro usíná
Dítě je tak uvolněné, že skoro usíná a ztrácí pozornost.
2. Uvolnění – nesoustředění
Dítě je uvolněné, ale nesoustředí se na výuku, myšlenkami je jinde.
3. Uvolnění – soustředění
Dítě je klidné, ale stále soustředěné na úkol, bez stresu nebo napětí.
4. Soustředění a aktivita
Dítě je plně soustředěné, aktivně zapojené a plní úkoly s energií.
5. Spontánní bez úsilí
Dítě je dobře naladěno, pracuje efektivně, aniž by muselo vynakládat velké úsilí.
6. Spontánní s určitým úsilím
Dítě pracuje plynule, ale musí vynaložit určité úsilí, aby udrželo koncentraci.
7. Nevnímavost
Dítě je fyzicky přítomné, ale psychicky nezapojené, zírá do prázdna a nesleduje výuku.
8. Cítí se pod tlakem – defenzivní
Dítě se cítí pod tlakem a reaguje defenzivně nebo ofenzivně, i když k tomu není jasný důvod.
9. Přehnaně reaguje
Dítě přehnaně reaguje na drobné překážky, například křičí nebo se rozčiluje kvůli drobnému nepohodlí.
10. Ztráta kontroly
Dítě ztrácí kontrolu nad svými emocemi, což vede k pláči, křiku nebo odchodu ze třídy.
11. Trauma/disociace
Dítě je „odpojeno“ od reality do té míry, že nereaguje na dění kolem sebe, je psychicky zcela nepřítomné.
12. Psychický kolaps
Dítě je natolik přetížené, že se zcela uzavře a není schopno zvládat žádné podněty či úkoly.
Tento nástroj (stresoměr) přispívá k:
Zvládání emocí – pomáhá dětem sledovat svůj emoční stav a rozvíjet strategie pro zvládání stresu na různých úrovních.
Sebereflexi – lze lépe porozumět svým vlastním emocím i druhých a pomáhá zjistit, kdy vlastní stres začíná narůstat.
Prevenci vyhoření – vyučující mohou sledovat úroveň stresu u dětí a včas zasáhnout, pokud narůstá do rizikové míry.
Podpora komunikace – dětem usnadňuje vyjádřit, jak se cítí, což může být někdy obtížné vyjádřit slovy (lze použít obrázky).
Cílené podpoře – vyučující mohou lépe přizpůsobit svou pomoc na základě individuálních potřeb dětí.