Tvorba praktických strategií k budování odolnosti na straně vyučujících, školy a komunity ke zmírnění dopadů ACE:
– Prostředí vnímavé na trauma: Vyučující může ve třídě (nebo v relaxační místnosti ve škole) vytvořit klidný koutek, kde si děti mohou odpočinout, když se cítí přetížené, dát jim prostor, aby se uklidnily a znovu se mohly soustředit.
– Budování pevných a důvěryhodných vztahů: Vyučující pravidelně tráví s každým dítětem čas, ptá se na jeho zájmy a dává mu najevo, že na jeho myšlenkách a pocitech záleží, čímž buduje důvěru.
– Podpora emoční regulace: Když se dítě rozruší, vyučující mu může navrhnout podporu, jako je hluboké dýchání nebo cvičení na zvládání stresu, pomoci mu tak regulovat emoce bez negativních impulsů.
– Individuální přístup: Dítěti, které má problémy s plněním úkolů, může vyučující rozdělit úkoly na menší kroky, což mu usnadní jejich zvládnutí bez ztráty motivace.
– Podpora odolnosti: Vyučující může dítě, které překonalo obtížnou situaci (např. dokončení náročného projektu), povzbudit a pochválit jeho snahu a schopnost překonávat překážky.
– Spolupráce s odborníky: Vyučující spolupracuje se školním psychologem a poradenským centrem na vytvoření individuálního plánu pro dítě s ACE, který zahrnuje specializované strategie pro zvládání stresu a podporu učení.
Faktory prostředí a atmosféra ve škole hrají důležitou roli pro posilování odolnosti.
Převzato z: https://www.jeffveley.com/what-is-resilience-education/
Vytrvalost a zotavení: více odolné děti se nevzdávají po prvním neúspěchu, ale pokračují v práci na dosažení svých cílů, hledají nové kreativní způsoby překonávání překážek a rychle překonávají obtížné situace, jako jsou konflikty nebo studijní neúspěchy.
Schopnost přizpůsobit se změnám a překonávat výzvy: Flexibilně adaptabilní děti dokáží pružně reagovat na výzvy ve školním prostředí, jako jsou změny v rozvrhu, obtížné úkoly nebo konflikty s vrstevníky, aniž by to mělo negativní vliv na jejich duševní nebo fyzickou pohodu.
Emocionální regulace: děti s vyšší odolností zvládají své emoce ve stresových situacích, například při zkouškách nebo skupinových projektech, a zůstávají klidní, což jim umožňuje efektivně řešit problémy a vyhnout se impulzivním reakcím.
Pozitivní myšlení a optimismus: Odolnost zahrnuje schopnost vnímat neúspěchy, například špatný výsledek testu, jako příležitost k učení a zlepšování a zároveň si zachovat pozitivní přístup k výzvám ve školním prostředí.
Sociální podpora a vztahy: Pozitivní vztahy s učiteli, spolužáky a rodiči hrají klíčovou roli v rámci rozvoje odolnosti žáků, protože jim poskytují podporu, motivaci a pocit bezpečí ve škole.